Výstava Titanic

Minulý týden jsme se vydali na výstavu Titanic v Praze v Letňanech. Jelikož je tato výstava dost zmedializovaná, předpokládám, že o ní slyšel už snad každý. Kdo přemýšlí o její návštěvě, zde přináším pár svých postřehů. Tato výstava trvá do 30.6.2016.

Vstupenky je dobré (možná i nutné) zakoupit předem, kdy si volíte přesné datum i čas návštěvy. Vstupy na výstavu jsou po půl hodinách, přičemž samotný čas strávený na výstavě není nijak omezen. U vchodu jsme byli upozorněni, že doba návštěvy trvá tak 2 – 4 hodiny (praktická poznámka – toalety jsou pouze venku). Při vstupu dostanete palubní vstupenku, na základě které můžete z výstavy libovolně odcházet a přicházet. Vzhledem k tomu, že výstava je koncipována místnost za místností, a těch místností je tam poměrně hodně, nedovedu si představit, že musím projít všechny místnosti, abych se dostala ven a potom procházet zase vše od začátku. Ale v krajní nouzi to prostě možné je. U vchodu jsme také dostali audio průvodce (takový malý multifunkční reproduktor), což bylo hrozně fajn. Fungovalo to tak, že u různých expozic bylo napsané číslo, které když jste zadali do průvodce, mohli jste tak poslouchat zajímavé informace o té které expozici. Což ocenila především moje ségra, která je na vozíku.

Když jsme vešli do první místnosti, byli jsme docela znechucený, protože tam bylo strašně moc lidí a nedalo se pomalu projít. A jelikož jsme byli na výstavě s kočárkem a s vozíkem, představa, že se budeme takovým davem prodírat celou výstavu, nás docela otrávila. Pak jsme ale zjistili, že tam všichni čekají až je pustí do další místnosti, kde byl promítán v desetiminutových intervalech krátký film. Na ten jsme vydrželi koukat asi dvě minuty, jelikož má roční dcera vyjádřila značný nesouhlas s klidným sezením a koukáním na něco, pro ni, zcela nezábavného. Ze sálu jsme tedy odešli předčasně, což se ve finále ukázalo jako velmi šťastné, protože jsme v následujících pár místnostech byli skoro sami.

Následovaly místnosti plné originálních artefaktů, zajímavých informací, prošli jsme se po chodbě u kajut, viděli jsme kajutu nejnižší třídy, kavárnu Verandah Café, vyfotili jsme se u slavných schodů, na přídi lodi, dotkli jsme se ledovce a mnoho dalšího :) .

Projít celou výstavu nám trvalo asi dvě hodiny a to jsme ani nečetli všechny tabule a cedule s určitě zajímavými informacemi, ale na to jsme prostě neměli kapacitu. Kdyby chtěl někdo pročítat úplně vše, věřím, že by návštěva výstavy zabrala klidně i ty čtyři hodiny.

 

Facebook Comments

Leave a Comment

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*
*
You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>